Intranet - pro zaměstnance - mail
Úvodní stránka
Mapa webu
Kontaktní formulář

Nacházíte se:     Úvodní stránka  >  Pro čtenáře  >  Historie knihovny

Čtenářské konto









Výročí v regionu

Maria-Leonie Bräundle von
   zemřel25.06. 1997  (20 let)
František Josef Gerstner
   zemřel25.06. 1832  (185 let)
Julius Roth
   narozen25.06. 1842  (175 let)
Radovan Šimáček
   zemřel25.06. 1982  (35 let)

všechna výročí za:
dnes, měsíc, Výročí v regionu - vyhledávání vyhledávání

Historie knihovny

Historie v obrazech 1959 1954 2003 1985 1993 1955 1985 1985 1974 1948 1899 1999 1980 2004 2005 1990 1993 1999 1995 1970 2002 2002 2007 historie knihovny


1885

První sídlo knihovny v Besedě 22. dubna byla schválena dohoda mezi spolky "Beseda lidu", "Beseda českobudějovická" a "Beseda řemeslnicko-živnostenská" o vytvoření české knihovny v Českých Budějovicích.
V srpnu k dohodě o vytvoření české spolkové knihovny přistoupila i Národní jednota pošumavská.
15. listopadu zahájila činnost knihovna, která vznikla soustředěním knihovních fondů výše uvedených spolků v budově Besedy v ulici Na Sadech. Byla přístupná členům všech českých spolků v Českých Budějovicích i členům místního a okolních odborů Národní jednoty pošumavské.

1886

Ústředí Národní jednoty pošumavské v Praze zaslalo českobudějovické knihovně darem knihy v hodnotě 205 zl.

1887-1894

Knihovna odkázána na podporu svých zřizovatelů; stagnovala.
Ojedinělé dary (např. 1889 350 knih od spolku Budivoj) situaci nezlepšily.

1895

Místní odbor Národní jednoty pošumavské v Českých Budějovicích zaktivizoval činnost. Mimo jiné zahájil i rozsáhlou akci směřující k vybudování velké všeobecně přístupné české knihovny.
Knižní i peněžní dary byly získávány od ostatních spolků, institucí i jednotlivců.
Byl zpracován nový knihovní řád pro "Českou knihovnu v Českých Budějovicích".

1896

Během dvou let se knihovna rozrostla z původních 507 svazků na 2761 svazků.
Výbor Národní jednoty pošumavské zvolil první knihovní komisi.

1897

Oznámení o otevření knihovny v Široké ulici v Jihočeských listech 2. října 1897 Místnosti v Besedě nestačily nárůstu knihovních fondů ani výpůjčním službám. Knihovna se přestěhovala do nově upravených místností v domě" U kapra" v Široké ulici.
Významnou událostí bylo i otevření veřejné čítárny v témže domě.
Knihovna i čítárna přestaly být zařízením pouze spolkovým, ale začaly sloužit všemu českému obyvatelstvu ve městě a v okolí.

1898

Knihovna vydala v 1000 exemplářích první tištěný seznam knih.

1899

Knihovna i čítárna se přestěhovaly z domu "U kapra" v Široké ulici do "Čermákova domu" č. 15 na jižní straně náměstí.

1900

Hotel U Tří kohoutů na přelomu 19. a 20. století (druhá budova zprava) Rok po novém přemístění se knihovna i čítárna opět stěhovaly, tentokrát do zadního traktu hotelu "U tří kohoutů".

1901

Výbor Národní jednoty pošumavské ustanovil novou knihovní komisi, která měla rozhodovat o nákupu knih, stanovit výpůjční řád a revidovat knihovnu.

1902

Označení knihovny, umístěné tehdy v protější budově Malého pivovaru Vedle "ústřední" knihovny V budově hotelu "U tří kohoutů" začaly pracovat pobočky na Lineckém předměstí, ve Čtyřech Dvorech a Suchém Vrbném. Uvažovalo se i o pobočce v Rožnově.
Počátkem června došlo k požáru hotelu "U tří kohoutů", při kterém byla poškozena čítárna tak, že se musela přestěhovat do místností Malého pivovaru. Knihovna prozatím zůstala na místě. Po úpravě Zimmermannova domu byla knihovna opětovně přemístěna.

1903-1904

Česká knihovna v Českých Budějovicích se stala významnou kulturní institucí. Byla jednou z nejlepších knihoven Národní jednoty pošumavské.

1912

Knihovna a čítárny byly opět přemístěny do domu pani Škerlové v Divadelní ulici.

1913

Vydání nového seznamu knih se setkalo se značnou odezvou v regionálních kulturních kruzích.

1914

Po vypuknutí I. světové války činnost knihovny poklesla. Čítárna byla uzavřena.

1918

Činnost knihovny a čítárny se postupně konzolidovala.

1919

V období, kdy se pracovalo na přípravách zákona o veřejných knihovnách, uvažovali i jihočeští kulturní pracovníci o poslání a úkolech knihovny na českém jihu. Uvědomovali si význam knihoven pro oblast vědy, hospodářskou sféru i kulturní rozvoj kraje.
Předpokládaným základem nové moderní vědecké knihovny se měla stát česká knihovna spravovaná Národní jednotou pošumavskou.

1922

Dne I. července přešla dosavadní veřejná česká knihovna odboru Národní jednoty pošumavské v Č. Budějovicích do městské správy. Nárůst knihovních fondů i rozšiřování služeb vyžadovaly vhodnější umístění knihovny a čítárny - Knihovna se přestěhovala do domu č. I na náměstí.

1923

Knihovna vydala nový tištěný seznam beletrie, dramatické tvorby a časopisů.

1924

Obálka seznamu knih s pohledem na první vlastní budovu knihovny Knihovna i čítárna definitivně přesídlily do nově upravených místností v dnešní Riegerově ulici č. 3.

1925

Ve čtyřicátém roce svého působení disponovala Veřejná městská knihovna v Českých Budějovicích 43% všech knihovních fondů nacházejících se v knihovnách českobudějovického okresu a poskytovala 66% výpůjček.

1927

Úryvek článku Rudolfa Strnada v Jihočeských listech 25. ledna 1928 Od roku 1927 do roku 1928 probíhala na stránkách regionálního tisku diskuse o zřízení jihočeské vědecké knihovny mezi profesorem Lomským, který tuto myšlenku prosazoval již počátkem 20. let, a ostatními kulturními pracovníky - knihovníkem městské knihovny B. Vydrou, R. Strnadem a prof. Salabou. Záměr profesora Lomského, hodnocený v ústředních knihovnách jako progresivní a reálný, se však nepodařilo uskutečnit.

1928

Veřejná městská knihovna začala velmi citelně pociťovat nedostatek skladovacích prostorů i provozních prostorů pro zajišťování služeb.

1929

Během podzimních a zimních měsíců probíhaly stavební úpravy v budově knihovny i v sousedním domě, který měl být ke knihovně připojen.

1930

19. ledna byla slavnostně otevřena adaptovaná budova knihovny.

1931

Rozvoj knihovny si vyžádal i její personální posílení o dva pracovníky.
Nový výpůjční systém přinesl i sjednocení poplatků, ale i značné zvýšení příjmů knihovny.
Koncem roku požádala správa knihovny prostřednictvím knihovní rady o další prostorové úpravy. Požadovala, aby oba domy, ve kterých byla knihovna umístěna, sloužily pouze knihovním účelům.

1932

Pro zdůraznění důležitosti knihovnictví v jižních Čechách měl značný význam jubilejní celostátní sjezd československých knihovníků, který se konal v květnu v Českých Budějovicích za přispění a značné pozornosti představitelů města.
Svízelná prostorová situace knihovny nebyla řešena. Žádost o půjčku na další adaptace zemský úřad zamítl.

1933

Půjčka byla konečně povolena, v knihovně začala přestavba.
Knihovní rada se usnesla zřídit v knihovně hudební oddělení.

1934

Pozvánka k slavnostnímu otevření knihovny po adaptaci v roce 1934 Byl zpracován nový seznam zábavné literatury, která se nacházela ve fondech do konce 1. pololetí 1934.
30. června byla adaptovaná a.značně rozšířená knihovna slavnostně otevřena a předána do užívání.
Vyšel tištěný seznam knih.

1935

Padesáté výročí svého trvání oslavila Veřejná městská knihovna zřízením a otevřením dětského oddělení.
Knohovna byla pojmenována po slavném rodákovi a nesla tak název Veřejná městská knihovna dra Augusta Zátky. Knihovna měla dobré složení knižního fondu, pěknou budovu na Mariánském nám. A těšila se velké pozornosti obyvatel.

1936

Statistika knihovny nevykazovala jen počty výpůjček a čtenářů, ale stejně jako v letech následujících poskytovala i cenné informace sociologické.

1937

Knihovna se podílela na obsahovém i organizačním průběhu třínedělního státního knihovnického kursu pro knihovníky v obcích do 2000 obyvatel.

1938

Atmosféra roku, zejména kolem mnichovských událostí, se znatelně obrážela i v činnosti knihovny.

1941-1944

V roce 1941 přestává vycházet většina regionálních novin, v r. 1942 přestává vycházet Časopis českých knihovníků. Knihovna je násilně a překotně přestěhována na náměstí a až do r. 1945 nejsou o její činnosti žádné publikované informace.

1945

Městská veřejná knihovna se vrátila do své budovy v Riegrově ulici č. 3, bylo provedeno vyřazení brakové a fašistické literatury z fondu, zahájena přeměna knihovny v socialistickou instituci.
1. 8. byla ustavena v Českých Budějovicích Jihočeská vědecká knihovna, vedle Veřejné městské knihovny druhá českobudějovická knihovna pro veřejnost.

1946

Všeobecná studovna v roce 1947 2. září je slavnostně otevřena Veřejná městská knihovna.
Otevřeno nové oddělení pro děti.
Jihočeská vědecká knihovna je přestěhována do budovy Na Sadech a pokračují práce na shromažďování knihovního fondu.

1948

Čítárna novin a časopisů (1948) 2.5. byla slavnostně otevřena Jihočeská vědecká knihovna veřejnosti.

1949

Vedením Veřejné městské knihovny byla pověřena Jiřina Houdková, která řídila knihovnu do 31. 12. 1974.
V knihovně byla zřízena knihařská dílna.
Na základě usnesení vlády. z 12. dubna byla Jihočeská vědecká knihovna zestátněna.

1950

Ve Veřejné městské knihovně zahájil činnost bibliobus. Knihovna se přihlásila do nově vzniklé soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu.
1. února přešla Jihočeská vědecká knihovna pod řízení ministerstva školství, věd a umění a byla přejmenována na Státní studijní knihovnu dr. Zdeňka Nejedlého.

1951

Od 1. ledna byla Veřejná městská knihovna přejmenována na Krajskou lidovou knihovnu s funkcí knihovny městské, okresní a krajské.
V knihovně zahájilo činnost nově vybudované hudební oddělení.
Počátek intenzivnější metodické práce.

1953

zahájen systematický nákup literatury pro doplňovací knihovnu.

1954

Veřejná prohlídka historckých fondů, uložených ve Zlaté Koruně (1954) Krajské lidové knihovně byl propůjčen titul "vzorná lidová knihovna".
Státní studijní knihovně byla organizačním statutem ministerstva školství stanovena specializace na pedagogiku, lesnictví, dřevařství, zemědělství a rybníkářství. Do fondu knihovny se soustřeďovaly některé historické fondy, které se postupně ukládaly ve zrušeném klášteře ve Zlaté Koruně. Část depozitářů ve Zlaté Koruně byla od 24. července zpřístupněna veřejnosti.

1955

Půjčovna pro děti (1955) Zahájeno budování autorských katalogů ve všech lidových knihovnách v okrese.

1956

V prostorách kláštera ve Vyšším Brodě instalovala Státní studijní knihovna výstavu "Knižní umění 14.-18. stol."
Zavedení centrálního nákupu pro lidové knihovny v okrese.

1957

Krajskou lidovou knihovnu navštívila delegace sovětských knihovnických pracovníků.

1958

Krajská lidová knihovna a Státní studijní knihovna byly sloučeny. Nově vzniklá instituce nesla název Krajská knihovna.

1959

Pracovnice knihovny v roce 1959 Při Krajské knihovně vzniklo Divadlo poezie.
Mezi řediteli Krajské knihovny a knihovny v Suhlu v NDR byly navázány pracovní kontakty. - zahájena knihovnicko-informatická výchova dětí a mládeže.

1960

Krajská knihovna přešla pod správu okresního národního výboru a byla vedena jako Okresní knihovna s krajskou působností.
V knihovně byl vypracován první pětiletý plán rozvoje na léta 1961-1965.

1961

Knihovna byla spolupořadatelem celostátního semináře o metodické práci, který organizoval kabinet knihovnictví Státní knihovny ČSR.
Počátek budování systému střediskových knihoven v okrese České Budějovice.

1963

Knihovna byla převedena pod řízení krajského národního výboru a nesla název Krajská knihovna.
Počátek budování vlastního fondu patentové literatury a norem.

1964

Kolektivu pracovníků Krajské knihovny bylo propůjčeno státní vyznamenání "Za vynikající práci".
Knihovna získala právo povinného výtisku.
Uskutečnil se první výměnný zájezd odborných pracovníků knihovny do družební knihovny v Suhlu,
knihovně uloženo JčKNV budování památníku písemnictví ve Zlaté Koruně.

1965

Půjčovna pro dospělé (1965)K 20. výročí osvobození uspořádala knihovna ve vyšebrodském klášteře výstavu iluminovaných rukopisů.
Knihovna vydala "Seznam zahraničních časopisů docházejících do Krajské knihovny a závodů Jihočeského kraje".
Vyšel první svazek soupisu článků a publikací "Knihovnictví v Jihočeském kraji 1965".

1966

Vyšlo první číslo metodického bulletinu "Knihovnicko-informační zpravodaj".
Knihovna byla spolupořadatelem slavnostního vyhlášení výsledků ústředního kola soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu, které se konalo v Hluboké nad Vltavou.
Knihovna vydala první ročenku souběžné regionální bibliografie "Jihočeský kraj v tisku 1963".

1967

Knihovna ve spolupráci s Krajským osvětovým střediskem připravila "Sborník družby" o družební gomelské oblasti Běloruské socialistické republiky.
Společně s Kruhem přátel dětské knihy uspořádala knihovna výstavu "Nejlepší světové knihy pro děti".
Zástupci knihovny se zúčastnili 1. porady o souběžné regionální bibliografii, která se konala v Brně.
otevřeno oddělení pro dospívající mládež.

1968

V knihovně se konala porada o souběžné regionální bibliografii za účasti zástupců Městské knihovny Bratislava. Krajské knihovny Brno, České Budějovice, Kladno, Ústí nad Labem, Univerzitní knihovny Brno a Státní vědecké knihovny Košice, Plzeň, Olomouc a Státní knihovny Praha.

1969

V knihovně byla provedena změna organizační struktury. Knihovna přešla na třístupňové řízeni. Bylo vytvořeno šest odborných odborů, které se dále členily na oddělení. Do vědeckého odboru bylo organizačně začleněno bibliografické, dnešní regionální oddělení.
Knihovna vydala v pořadí první "Kalendárium významných osobností", jehož původně celostátní záběr byl v roce 1972 změněn na regionální a v této podobě vychází dosud.

1970

Malá regionální bibliografie V rámci edice "Malá regionální bibliografie" začaly vycházet bibliografické medailony regionálních spisovatelů.

1971

Pracovníci knihovny provedli pro Státní knihovnu ČSR průzkum práce s regionální literaturou v Jihočeském kraji.
První kolektivy v knihovně se přihlásily do soutěže o titul BSP.

1972

Otevřen volný výběr literatury v dětském oddělení pro všechny věkové kategorie. Zahájena výstavba muzea dělnického hnutí - od roku 1990 sídla knihovny:


Propagační film o stavbě budovy muzea dělnického hnutí (r. 1975).


1973

Dokončen soupis vyšebrodských rukopisů.

1974

Knihovna Na Sadech v 70. letech Byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce sklepů a budovy Na Sadech, během níž bylo přesunuto celkem šedesát tisíc svazků. Knihovna vydala publikace "Katalog prvotisků jihočeských knihoven" a "Rukopisy biskupské knihovny v Českých Budějovicích".
Byla zpracována a obhájena úvodní studie k dílčí etapě výzkumného úkolu P-18-121-003 "Technickoorganizační a koordinační projekt čs. soustavy VTEI".
Ve spolupráci s odborem školství JčKNV byla zpracována koncepce dvoustupňové knihovnicko informatické výchovy pro žáky středních škol
Ve vědeckém odboru bylo vybudováno oddělení pro koordinaci informační činnosti v Jihočeském kraji.

1975

Ve Zlaté Koruně byla otevřena výstava "Zápasy a osudy" a zahájeny práce na přípravě libreta stálé literární výstavy "Písemnictví v jižních Čechách".
Knihovna vydala první z řady personálních bibliografii "Karel Klostermann."
a vydala I. číslo účelového periodika "Zpravodaj informačních pracovišť Jihočeského kraje".
Pro potřeby odborných pracovníků v zemědělství začaly vycházet adresně informace formou analytických překladů článků Pig International a Svinovodstvo
Byl zpracován materiál "Úkoly Krajské knihovny v Č.Budějovicích jako koordinačního a integračního střediska knihovnických. bibliografických a informačních služeb a metodického řízení jednotné soustavy knihoven v Jihočeském kraji".
Byl zpracován a vydán "Rozbor činnosti knihoven jednotné soustavy Jihočeského kraje za léta 1971-1975" a "Program rozvoje na léta 1976-1980".
Knihovna vydala brožuru o oblastním fondu patentové literatury .
Byla otevřena studovna regionální literatury s příruční knihovnou.
Knihovna zahájila půjčování zvukových knih pro nevidomé a slabozraké.
Bylo dokončeno zpracování fondu rukopisů.

1977

Knihovna vydala "Adresář informačních pracovišť Jihočeského kraje".
"Knihovnicko-informační zpravodaj" změnil název na "Metodický zpravodaj pro knihovny Jihočeského kraje".
Byla otevřena pobočka v novém Domě služeb na sídlišti Vítězný Únor ve Čtyřech Dvorech.
Byla dokončena fotodokumentace zámeckých knihoven.
Byl zakoupen organizační automat Consul 281.

1978

Knihovna ve spolupráci s Krajským pedagogickým ústavem uspořádala seminář k problematice informatické výchovy pro pracovníky ústavu.

1979

Od 1. ledna se změnil název knihovny na Státní vědecká knihovna a byla provedena změna organizační struktury.
V odděleni pro dospělé byl reorganizován fond, půjčovna byla nově vybavena a byl otevřen volný výběr.
Soupis článků a publikací "Knihovnictví v Jihočeském kraji 19.." se rozšířil o informace týkající se regionální sítě středisek VTEI a název publikace se změnil na "Knihovnictví a vědeckotechnické informace v Jihočeském kraji 19..".
Třetím číslem pátého ročníku bylo ukončeno vydávání účelového periodika "Zpravodaj informačních pracovišť Jihočeského kraje."
Knihovna vydala návodnou učební pomůcku "Informace o odborných informacích pro žáky středních škol".

1980

Vernisáž stálé výstavy Písemnictví v jižních Čechách (1980) ÚVOS pracovníků kultury, umění a spol. organizaci udělil knihovně Čestné uznání za cílevědomý a systematický rozvoj pracovní iniciativy v oblasti knihovnictví.
V klášteře ve Zlaté Koruně byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy, zaveden elektrický proud a v záři otevřena stálá literární výstava "Písemnictví v jižních Čechách". Klášter Zlatá Koruna přešel do správy knihovny.
Knihovna vydala publikace "Rukopisy kláštera ve Vyšším Brodě". "Budujeme vzornou lidovou knihovnu - třicet let soutěže v Jihočeském kraji" a metodickou příručku "Knihovnicko-informatická výchova" a bibliografii "Protifašistický odboj a osvobození jižních Čech 1939-1945".
Vyšlo první číslo zpravodaje "Jihočeské knihovny".
Zřízena údržbářská dílna.

1981

V knihovně se konala porada subkomise pro otázky národní a regionální bibliografie.
K 31. 12. byly uzavřeny věcné katalogy budované, od r. 1945.
Byla sjednocena výpůjční doba ve všech půjčovnách knihovny.

1982

Od I. ledna se začal budovat předmětový katalog podle ČSN 010188 a systematický katalog podle nových tabulek MDT -střední vydání 1981
Byl vydán nový organizační řád knihovny.
Knihovna byla spolupořadatelem semináře "Ochrana historických fondů".
V pořadí šedesátá výstava uspořádaná knihovnou byla na téma "Ochrana historických fondů".
Při knihovně založen vokální soubor specializující se na interpretaci staré české hudby.
Služby pro nevidomé a zrakově postižené byly soustředěny do nově upravených prostorů na tř. Míru v Č. Budějovicích (dnešní Pražská ul.) .
Knihovna vydala "Kalendárium jihočeských osobností a událostí 1981-1985", metodický leták "Knihovnická a informatická periodika ve veřejných knihovnách", leták "Včera - pokladnička dobrých rad pro dům, stáj i hospodářství. Dnes - vědeckotechnická informace pro pracovníky zemědělských podniků", a "Adresář knihoven a středisek VTEI Jihočeského kraje".
Začal vycházet čtvrtletník "Noviny hudebního odděleni Státní vědecké knihovny České Budějovice".
Byly zahájeny pravidelné Zlatokorunské čtvrtky - literární a hudební večery.

1983

Dětské oddělení a oddělení okresní metodiky prošly stavebními úpravami a část fondu doplňovací knihovny byla přestěhována do skladu ve Štěpánovicích.
Knihovna vydala první číslo čtvrtletníku "Regionální informační prameny".
Pro pracovníky veřejných knihoven Jihočeského kraje připravila knihovna cyklus přednášek "Slovanské literatury".
Knihovna zorganizovala celokrajský seminář zabývající se otázkami regionálního informačního systému kultury a umění.
Byl vydán nový pracovní řád a výpůjční a knihovní řád.

1984

Ve Zlaté Koruně byla otevřena studovna pro badatele v oboru historických fondů.
Knihovna byla spolupořadatelem slavnostního vyhlášení výsledků ústředního kola 34. ročníku soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu, které se konalo v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově.
Knihovna vydala pro potřeby veřejných knihoven Jihočeského kraje sborník "Slovenské národní povstání".
Z pověření odboru kultury JčKNV pořádala knihovna seminář na téma "Budování fondu regionální literatury ve veřejných knihovnách Jihočeského kraje".
Ve spolupráci s okresními knihovnami vydala knihovna bibliografii "Budování a rozvoj socialistického průmyslu v Jihočeském kraji 1945-1980".
Útvar metodiky a výzkumu provedl průzkum veřejných knihoven ve střediskových obcích se zvýšenou pravomocí.
K 31. 12. 1984 bylo ve fondu knihovny 1 059 165 svazků a registrováno bylo 19 300 čtenářů.

1985

100 let knihovny - půjčovna pro děti 100 let knihovny - pobočka Vítězný Únor 100 let knihovny - studovna regionální literatury 100 let knihovny - všeobecná studovna 100 let knihovny - Budova v Riegrově ulici Knihovně bylo uděleno Čestné uznání vlády ČSR a ÚRO za velmi dobré výsledky práce s regionální literaturou a práce s mládeží.
Knihovně byla udělena ÚV Českého svazu protifašistických bojovníků Čestná medaile II. stupně "Zasloužilý bojovník proti fašismu".
Pro pracovníky veřejných knihoven byla uspořádána přednáška "Současná česká protiválečná literatura" a seminář o činnosti OBIS - Ústavu pro kulturně výchovnou práci.
Knihovnu navštívili na týdenní pracovní pobyt dva odborní pracovníci z družební knihovny Suhl v NDR a ředitel knihovny z Opole (PLR).
Pracovníci knihovny a kultury oslavili sto let činnosti české knihovny v Českých Budějovicích na slavnostním aktivu 29. II. v DK ROH.
Knihovně byla udělena medaile "Za zásluhy a budování Jihočeského kraje".

1986

Připraveny Programy rozvoje Státní vědecké knihovny na léta 1986-1990 a Program rozvoje jednotné soustavy knihoven v kraji na léta 1986-1990.
Z důvodů havarijního stavu budovy Na Sadech uzavřena studovna, hudební oddělení a zrušeno oddělení politické literatury.
Hudební oddělení bylo přestěhováno do pobočky ve Čtyřech Dvorech, kde se zmenšilo oddělení pro děti.
Arch. J. Stříteckému a ing. M. Krupauerovi (Drupos) zadáno vypracování studie rekonstrukce budovy Na Sadech a přístavba budov tamtéž pro potřeby vědecké části knihovny.
Koncem roku byla zahájena stavba odlehčovacího skladu v Kněžských Dvorech pro 150.000 sv.
Pro rekonstrukci budov býv.kláštera ve Zlaté Koruně byla uzavřena rámcová smlouva s Okresním stavebním podnikem v Českém Krumlově ve výši 10 mil.Kč.
V knihovně k 31.12. bylo přihlášeno 18. 684 čtenářů a celkem jsme měli 106.143 knihovních jednotek.

1987

Řešena otázka existenčních problémů knihovny (umístění a výstavba skladů a jednotlivých provozů). Jihočeským KNV schválena knihovnou předložená studie rekonstrukce a dostavby knihovny Na Sadech. Pokračovala výstavba skladu v Kněžských Dvorech. Rozšířily jsme pobočku v Suchém Vrbném o dvě místnosti. Ve Zlaté Koruně pokračovaly rekonstrukce objektů a akce pro veřejnost: Zlatokorunské čtvrtky a Písničky na vodě. Městský národní výbor v Českých Budějovicích nejevil o práci knihovny, která plní i funkci knihovny městské žádný zájem. Zakoupili jsme faksimile : dvoulisty bible Václava IV. a Krumlovský kodex.Získali jsme knižní pozůstalost K. Nedobitého. Udržovali jsme kontakt s knihovnami v Suhlu (NDR), Opole (Polsko) Gomel (BSSR), B.Bystrica a Košice. Vokální soubor knihovny Dyškanti zpíval v Betlémské kapli.

1988

Probíhala projektová příprava dostavby a rekonstrukce Na Sadech ;byla provedena demolice objektu č.25 Na Sadech a pokračovaly stavební práce na stavbě skladu v Kněžských Dvorech a na rekonstrukci budov ve Zlaté Koruně. Pro výstavbu nové pobočky na sídlišti Máj jsme předali architektům své požadavky. Do Lince jsme zapůjčili na výstavu faksimile jednoho vyšebrodského rukopisu. V nově pronajatém skladu v Břilicích jsme uskladnili rozsáhlý fond patentové literatury.Do reprografické dílny jsme zakoupili přístroj Agfa. Ve Zlaté Koruně jsme uspořádali pro veřejnost "Zlatokorunské čtvrtky, Písničky na vodě a představení souborů Dyškanti a divadel Šupina a Esence.

1989

Sklad v Kněžských Dvorech Provedena kolaudace dokončeného skladu v Kněžských Dvorech (projekt Drupos., stavba Okresní stavební podnik Č. Budějovice) a přestěhován fond periodik. Probíhaly rekonstrukční práce ve Zlaté Koruně (úpravy sklepů, injektáž zdiva věže opatství, odvod dešťové a splaškové kanalizace, požární vodovod, sanace vlhkého zdiva v malém konventu a v opatství). Pobočka v Nemanicích se přestěhovala do jiných prostor. Po listopadu zanikly v knihovně základní organizace jednotlivých společenských organizací a KSČ, zůstala jen pobočka ČSVTS a nově vzniklo OF. Pracovníci se začali více zajímat o budoucnost knihovny a o její vnitřní uspořádání a řízení. Tajným hlasováním vyslovili důvěru stávající ředitelce. Byl zvolen stávkový výbor, ze kterého se posléze ustavil nový výbor odborové organizace. Koncem roku se jednalo o možnostech přestěhování knihovny do uvolňujících se prostor po orgánech KSČ a politických škol.

1990

Sídlo knihovny na Lidické třídě - bývalé Muzeum dělnického revolučního hnutí, postaveno 1975 Pracovníci knihovny v roce 1990, po zpřístupnění studijního útvaru knihovny na Lidické třídě Zahájena stavba I. z akce Rekonstrukce a dostavba SVK Na Sadech, (ing.arch. Jiří Střítecký, arch. M.Krupauer- Ateliér 8000), kde se generálním dodavatelem stala firma Stavomontáže České Budějovice. Byl zakoupen první počítač TNS AT s tiskárnou STAR a bylo zřízeno oddělení automatizace.
Po složitých jednáních byla knihovně usnesením Rady JčKNV č. 71/1990 přidělena do užívání budova zrušeného Muzea dělnického revolučního hnutí a studijní část knihovny se v říjnu z budovy Na Sadech přestěhovala do budovy na Lidické tř. Delimitací přešli do knihovny i zaměstnanci bývalého muzea, kteří měli o práci v knihovně zájem. Bylo zrušeno oddělení krajské metodiky, ale zůstalo pracoviště, které nadále pomáhalo a koordinovalo činnosti vůči obecním knihovnám v okrese České Budějovice. Celostátně byla zrušena soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu, která existovala od padesátých let. Výrazně se zvýšily ceny na nákup periodik a knih, zvýšily se celkové náklady na opravy, údržbu a energie. K 31.12. bylo v knihovně registrováno 18.771 a půjčeno 676.610 výpůjček.

1991

Zřizovatelem knihovny se na základě delimitačního protokolu ze dne 29.12.1990 stalo od 1.1.1991 Ministerstvo kultury ČR.Knihovna zůstala příspěvkovou organizací se samostatnou právní subjektivitou. Ředitelkou knihovny byla do funkce potvrzena panem ministrem M. Uhdem PhDr. Květa Cempírková.
Byl potvrzen nový statut knihovny a nový výpůjční a knihovní řád. V regionálním oddělení bylo zřízeno pracoviště pro tvorbu databáze regionálních periodik a zahájeny byly práce na analytickém popisu článkové bibliografie. V oddělení automatizace jsme zkoušeli přenos procesu zpracování přírůstků programovým vybavením CDS/ISIS-MAKS. Podle nových zákonů byla vydána knihovna v klášteře Vyšší Brod řádu cisterciáků, dále vrácena děkanská knihovna do Třeboně a vyhledány a vráceny některé svazky, které byly v padesátých letech zkonfiskovány soukromým osobám.V průběhu roku probíhala jednání s Obecními úřady o způsobech další spolupráce. V budově knihovny na Lidické tř. probíhaly různé stavební a organizační práce, bylo nainstalováno zabezpečovací zařízení a napojeno na soukromou hlídací službu Alarmika. Pokračovala stavba I Na Sadech. Knihovna přestala vyplácet platy knihovníkům místních lidových knihoven a tím se snížil jak počet přepočtených zaměstnanců, tak limit mzdového fondu.

1992

Pokračovaly stavební práce Na Sadech-stavba I.Nově jsme zahájili nákup knih přímo od vydavatelů (zrušen centrální podnik Kniha, který byl jediným dodavatelem vydávané literatury). Již bez problémů jsme mohli nakupovat zahraniční literaturu přímo od zahraničních vydavatelů a knihkupců. Byly zrušeny tzv. fišky (to byly poukázky na nákup devizové literatury, které knihovnám přiděloval centrální úřad s tím, že zároveň tento úřad prováděl cenzuru požadované literatury a nařizoval kterou literaturu a periodika nemůže knihovna koupit). Zaměstnanci knihovny byli od 1.5. zařazeni do nových platových tříd a platových stupňů na základě zákona o platu. V klášteře ve Zlaté Koruně byla provedena oprava střechy a oprava severní fasády na budově velkého konventu, zhotoven plot pod opatstvím, nová vrata do západní ohradní zdi, oprava zahradní zdi mezi opatstvím a velkým konventem, oprava okapních žlabů

1993

Kompaktní regály ve skladech Stavba I Na Sadech (sklady, knihařská dílna a administrativní budova) Zkolaudována stavba I Na Sadech a vzhledem ke změně koncepce a nově přidělené budově na Lidické tř. byla část budovy pronajata firmám (Zvěřina a Bělohlávek, ROXET) a do šestipatrového skladu se začal stěhovat knižní fond studijního útvaru. Probíhaly různé stavební úpravy v budově na Lidické tř. a jednání o automatizovaném knihovním systému.

1994

Vybrán a zakoupen automatizovaný knihovní systém Tinlib a knihovníci se začínali seznamovat s prací na počítačích a po připojení knihovny k Internetu i s možnostmi tohoto nového informačního fenoménu.
Nebyly nám přiděleny finanční prostředky na opravu vily Na Sadech, proto byla pronajata Českobudějovickým pozemním stavbám.
Ukončen provoz v pobočce Čéčova ul. (objekt prodán Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra) a ukončen i provoz depozitního skladu v ul. 28.října.
Ve Zlaté Koruně jsme zajistili, mimo dalších rekonstrukčních prací i náročnou rekonstrukci nakloněného krovu nad západní částí jižního křídla velkého konventu. Celkem jsme v tomto roce investovali ve Zlaté Koruně 1,500.000 Kč.

1995

Jedna z prvních verzí systému Tinlib Zahájili jsme zpracování přírůstků v systému Tinlib, tisk čárových kódů na čtenářské legitimace a rozsáhlejší připojení na Internet, kde jsme vytvořili své domácí stránky (gopher a později www).Uzavřeli jsme systematický katalog, ze všech katalogů jsme vyřadili odpisy.
Ve Velké Británii jsme koupili vimperský prvotisk "Pseudo-Augustinius:Soliloguila. Přestěhovali jsme fond beletrie ze Z.Koruny do skladu Na Sadech.
Zadali jsme vypracování architektonické a obsahové studie rekonstrukce budovy Na Sadech u firmy ASKA Tábor, ing.arch.Jan Stach.
Vypracovali jsme návrh na zařazení rekonstrukce kláštera ve Zlaté Koruně do projektu MK ČR" Záchrana architektonického dědictví".V objektu jsme přestěhovali trezorovou místnost do rekonstruovaného prostoru.Objekt si prohlédli i účastníci Mezinárodního kongresu bibliofilů. K 31.12 bylo registrováno 19.421 čtenářů, kterým jsme půjčili 790.000 knihovních jednotek a celkový stav knihovního fondu byl 1,377.700 knihovních jednotek

1996

Zjištěno elektronické propojení mezi oběma budovami knihovny (Lidická tř., Riegrova ul.) a zveřejnili jsme na domácí stránce svůj první on-line katalog. Od poloviny tohoto roku si čtenáři již vyhledávají přírůstky knih prostřednictvím počítače v modulu OPAC. Zákonem byla zrušena povinnost vydavatelů zasílat naší knihovně 1 vydaný výtisk zdarma a tak od tohoto roku všechny monografie (mimo ty,které jsou vydávány na území Jihočeského kraje) knihovna nakupuje. Přestěhovali jsme sklad historických fondů z fary do opatství. Ve Zlaté Koruně jsme dokončili vnitřní opravy věže, rekonstrukci studovny a opravy střešní krytiny, okapů, laviček, kanalizace apod.)

1997

Eggertova vila před zahájením rekonstrukce Stavebník vily (1859) Anton Eggerth (Eggert), čtvrtý zprava mezi členy velitelského sboru budějovických ostrostřelců. (Foto archív JčM) Zahájili jsme automatizovaný tisk přírůstkového seznamu a lístků místního seznamu.Byly spojeny lokální katalogy poboček Vltava, Č.Dvory, Rožnov a Suché Vrbné s ostatními katalogy knihovny v jeden celek.
Vládou byla vyhlášena úsporná ekonomická opatření tzv. "balíčků, na základě kterých nám byl snížen rozpočet na nákup literatury a na provoz. Proto byly zrušeny sobotní služby, odběr některých českých i zahraničních periodik, zrušeno zasílání upomínek poštou a zavedli jsme automatizované poplatky z prodlení. Služby pro čtenáře jsme rozšířily i na páteční odpoledne.
Fond jsme doplňovali díky finančním darům od sponzorů (např. od firmy Budvar a od Úřadu města Č.Budějovice na nákup dětských knih) a díky darům vydavatelů a nakladatelů.
Stali jsme se spoluřešiteli národních knihovnických projektů např. Retrokon, Souborný katalog a dalších.
Na obecní úřad Dobrá Voda byla převedena naše pobočka Dobrá Voda. Sjednocená organizace pro slepé a nevidomé nám vypověděla nájemní smlouvu knihovny pro nevidomé na Pražské tř. Knihovna pro nevidomé pak byla přestěhována do Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Českobudějovické pozemní stavby jako zhotovitel rekonstrukce vily Na Sadech. Rekonstrukce byla zahájena v prosinci. Restituentovi byla vydána část zahrady Na Sadech.
Byly provedeny zásadní úpravy vstupních prostor budovy na Lidické tř.

1998

Zaměstnanci knihovny i uživatelé služeb dostali možnost využívat všechny možnosti sítě Internet (emailová pošta, vnitřní intranet pro služební komunikaci, přístup čtenářů k Internetu během výpůjční doby). Byla rozšířena retrokonverze starších titulů a záznamy ukládány do systému Tinlib. Zahájili jsme zkušební provoz modulu"výpůjční protokol" a rozšířili jsme přístup čtenářů k databázím službou Ultra*Net.
Provedli jsme změny v lince zpracování tak, aby se zkrátil čas mezi nákupem literatury a jejím předáním čtenáři.
Pokračovaly náročné rekontrukční práce na obnově památkového objektu vily v ul. Na Sadech. Ve výši 2,240.000 Kč byly provedeny opravy budov v klášteře ve Zlaté Koruně.

1999

Oddělení pro děti Oddělení pro dospělé Rekonstruovaná Eggertova vila Pracovníci knihovny v roce 1999 Dokončena rekonstrukce památkového objektu "Eggertova vila", během léta byla knihovna z Riegrovy ul. č. 3 přestěhována Na Sady a 9.9.1999 byla plně automatizovaná knihovna otevřena veřejnosti, včetně přístupu k internetu, a to i pro zrakově postižené spoluobčany
(přístroj a software pro hlasové výstupy). V knihovně vzniklo regionální centrum pro vzdělávání knihovníků. Ukončena činnost pobočky Nové Hodějovice. Ve Zlaté Koruně byla provedena oprava ohradní zdi a další opravy, klášter byl vyhlášen Národní kulturní památkou. V létě se již tradičně zde konaly různá divadelní a hudební představení.

2000

Zahájen automatizovaný výpůjční proces i v budově na Lidické tř. a mikrovlnými pojítky jsme připojili k síti Internet i pobočky Vltava, Č.Dvory a Suché Vrbné. Průběžně se prováděla retrokonverze příručních knihoven a starších knihovních fondů studijního útvaru. Katalogizace je od tohoto roku důsledně prováděna v AACR2. Opatřením Ministerstva kultury ČR jsme k 1.7. předali klášter Zlatá Koruna pod správu Památkového ústavu v Č.Budějovicích i s delimitací 3 mil. Kč určených na další opravy a provoz této památky, ač tyto finanční prostředky nebyly pro tento účel při stanovení plánu určeny.
Zadali jsme studii na dostavbu a přístavbu skladu v Kněžských Dvorech.
Počet čtenářů: 18.104 , výpůjčky: 904.989

2001

Upgrade knihovního systému T Series vytvořil podmínky pro spojení katalogu knih a regionální databáze (články) v jediný elektronický katalog JVK a současně umožnil realizovat přechod na vícepobočkový výpůjční systém T Series s rozšířením i na nově připojené pobočky Vltava, Čtyři Dvory, Suché Vrbné. Výsledkem bylo i zavedení jediné čtenářské legitimace pro všechny pobočky JVK. Zároveň byl změněn způsob evidence osobních údajů čtenářů v papírové i elektronické podobě ve smyslu zákona 101/2000sb. o ochraně osobních údajů. Zveřejnili jsme na domácí internetové stránce elektronickou knihu "Kohoutí kříž". K tomuto počinu knihovně blahopřálo české velvyslanectví v Berlíně a Rakouské velvyslanectví v Praze, kde hodnotili tuto elektronickou knihu jako významný počin k posílení česko-německých vztahů v budoucí sjednocené Evropě. Rozšířili jsme nabídku on-line služeb (prohlížení výpůjček a rezervací, prodlužování). Delimitaci k 1.7.2001 dle zákona č.157/2000 Sb. byla knihovna převedena pod Jihočeský kraj. V termínech byla schválena naše nová zřizovací listina a organizace byla zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Č.Budějovicích v oddílu Pr, vložce číslo 119 i pod novým názvem Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Byl vydán nový knihovní řád. V průběhu roku byly zrušeny dvě pobočky, a to pobočka v Mladém z důvodu výpovědi z nájemních prostor a pobočka v Nemanicích pro neúnosné hygienické podmínky.

2002

Povodně v srpnu 2002 - knihovna Na Sadech Povodně v srpnu 2002 - zničené knihy, Lidická třída Povodně v srpnu 2002 - Lidická třída Připojeno k síti poslední nepřipojené pracoviště - pobočka v Rožnově. Tímto úkonem jsou všichni čtenáři registrovaní v Jihočeské vědecké knihovně ve stejných pozicích z hlediska kvality a rychlosti knihovnických služeb. Automatizovaným knihovním systémem jsou již evidovány i soubory knih půjčovaných z doplňovacího fondu místním (obecním) knihovnám v regionu Č. Budějovice. V srpnu postihla povodeň všechny hlavní budovy knihovny. Zatopeno bylo 1900 m2 plochy našich budov do výšky průměrně 1,70 m (knihovna byla uzavřena od 13. 8. do 18. 10. 2002). Odvezeno bylo 39 velkokapacitních kontejnerů plných knih, periodik, nábytku a další potopených věcí. Byl sestaven seznam takto zničených knihovních fondů, zveřejněn na internetu a postupně bylo zahájeno s obnovou knihovního fondu novými nákupy i dary (z rozpočtu i od soukromníků a firem).

2003

Autoři přebírají cenu Knihovna roku Diplom Kohoutí kříž Knihovna obdržela jako první v celé České republice Cenu Ministerstva kultury ČR "Knihovna roku" v kategorii významný počin v oblasti knihovnictví za elektronickou knihu "Kohoutí kříž", jejíž doplňování pokračuje stále. Ustaven nový odborný útvar zaměřený na koordinaci regionálních funkcí pro knihovny Jihočeského kraje na odborné vzdělávání a na systémovou práci knihovníka v automatizovaných systémech. Pokračovaly práce na obnově prostor zničených povodní a byla zahájena rekonstrukce technického zařízení v budově na Lidické třídě. Rozvíjely se on-line služby pro naše čtenáře a již 37% všech rezervací ve studijním útvaru bylo provedeno elektronicky

2004

Rekonstrukce TZB v budově na Lidické Zabezpečena široká nabídka on-line služeb (katalog, prodlužování, rezervace, WAP, MVS, digitální publikace, upozornění na vypršení výpůjční lhůty) a zavedena nová služba pro čtenáře "Ptejte se knihovny" a otevřena nová počítačová učebna. Dokončen prováděcí projekt a vydáno stavební povolení na akci "Dostavba a přístavba odlehčovacího skladu JVK v K. Dvorech". Akce nebyla pro nepřidělení investičních prostředků zahájena.
Díky dohodě s autorskými svazy si mohou čtenáři si od tohoto roku půjčovat domů i zvuková CD.

2005

Knihovna v 21. století - pobočka Suché Vrbné Knihovna v 21. století - počítačová studovna Knihovna v 21. století - on-line katalogy Knihovna v 21. století Knihovna slaví 120 let (1885-2005).
Podali jsme několik projektů k zajištění aktivit knihovny, např. vzdělávání knihovníků, soubory autorit apod. Spolupracovali jsme s Jihočeským krajem při přípravě programu do SROP "internetizace knihoven"
Na základě naší žádosti jsme získali finanční příspěvek ve výši 50.000,- Kč na nákup novinek literatury do poboček od Magistrátu města České Budějovice.
Proběhly stavební úpravy v budově na Lidické (vstupní dveře) a úpravy zahrady Na Sadech (stavba kolostavů). Na pozemku sousedícím se zahradou Na Sadech byla zahájena stavba 4podlažního soukromého multifunkčního domu, která výrazně a spíše negativně ovlivní okolí budovy knihovny.
Vernisáž výstavy Kniha knih - podoby české bible v jižních Čechách Připravili a provedli jsme mimořádné akce související se 120. výročím otevření českobudějovické knihovny veřejnosti a s 200. výročím narození významného Jihočecha Adalberta Stiftera. Během pololetí jsme uspořádali celkem 167 akcí pro děti a mládež - lekcí informatické výchovy, exkurzí, literárních soutěží a tématických povídání . Byly uspořádány výstavy ke 120. výročí otevření knihovny veřejnosti "Kniha knih - podoby české bible v jižních Čechách", "Neziskové organizace-jejich činnost a dárci", "František Peterka - grafik a ilustrátor", "Za ptáky českobudějovicka", "Adalbert Stifter uprostřed Evropy", "Vancouver a západní Kanada", Ex libris jihočeských výtvarníků".
Statistické údaje k 30.6.2005
čtenáři: 16.638
výpůjčky: 414.592

2006

On-line katalog systému ARL Došlo k náhradě morálně dosluhujícího automatizovaného knihovního systému TINLIB za ARL Rapid Library. Po několika měsicích příprav, testování a školení zaměstnanců proběhl vlastní přechod na nový systém během deseti dnů v září. Nový systém přinesl čtenářům větší komfort zejména při objednávání a rezervaci dokumentů, prodlužování výpůjček a využívání on-line služeb.
Významný počin při plnění regionálních fukcí naší knihovny: Jihočeský kraj, za přispění strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu a s aktivním podílem JVK, úspěšně realizoval „Projekt internetizace knihoven Jihočeského kraje“. Projekt pomohl zejména malým obcím a knihovnám, které často představují jediné kulturní centrum v oblasti. Smyslem projektu bylo vybavit knihovny obcí odpovídající výpočetní technikou, zajistit připojení k síti Internet. a posílit tak rovné příležitosti občanů při přístupu k informacím v knihovnách kraje. K projektu se připojilo 255 knihoven z 220 obcí, které tak získaly novou výpočetní techniku, potřebnou k připojení k internetu. Právě i díky tomuto projektu je v Jihočeském kraji připojeno k internetu 546 knihoven, tj. 99 procent.

2007

Sklad v Kněžských Dvorech V tomto roce byl dokončen nově rekonstruovaný a rozšířený sklad v Kněžských Dvorech, vybavený vybaveny moderními kompaktními regály umožňujícími uložení 16000 běžných metrů knihovních fondů. Stavba si vyžádala náklady ve výši 35,4 mil Kč.
Uživatelům knihovny byla zpřístupněna digitální knihovna - výběr dokumentů z fondu JVK v digitální podobě (monografie, periodika a mapy).
V září 2007 jsme zahájili služby uživatelům v budově na Lidické třídě i o sobotách.

2008

Od ledna 2008 půjčujeme české filmy a televizní seriály na DVD.
Došlo k dalšímu rozšíření elektronické knihy "Kohoutí kříž": v tomto roce obsahoval již údaje o 891 autorech, cca 2500 ukázek v překladech a 5000 dokumentů v obrazové příloze.
V budově na Lidické 1 byl vybudován bezbariérový přístup.

2009

Rozšířili jsme otevírací dobu v obou hlavních budovách i na pobočkách.
V budově na Lidické byl zprovozněn nový osobní výtah.
Umožnili jsme našim uživatelům on-line předregistraci. V rámci hudebního oddělení vzniklo speciální pracoviště pro nevidomé a slabozraké uživatele, digitální lupou byly vybavena studovna odd. periodik a čítárna Na Sadech.
Na podzim jsme uspořádali cyklus výstav boje proti totalitě: převzaté výstavy Koncentrační tábory a III. odboj byly doplněny besedami s pamětníky pro školy a veřejnost; vlastní výstava Sametová revoluce v tisku

2010

Změnili jsme systém vracení dokumentů - čtenáři již nemusí vracet knihy jen tam, odkud byly vypůjčeny, ale v kterékoli půjčovně, navíc před hlavními budovami na Lidické a Na Sadech byly instalovány biblioboxy.
Pobočka ve Čtyřech Dvorech byla převedena na RFID technologii s možností samoobslužných výpůjček.
V on-line slubách uživatelům jsme nově zpřístupnili i elektronické databáze.
Elektronická kniha "Kohoutí kříž" (již 1181 autorů) byla prezentována na mezinárodní konferenci HISPRA v Praze a v Českých centrech v Mnichově a ve Vídni.
V on-line katalogu byla zpřístupněna jedinečná sbírka ex-libris a grafických listů.

Knihovna na Lidické v roce 2010 den po dni (foto/video Ivo Kareš)

2011

V Českých Budějovicích proběhla konference Knihovny současnosti 2011, na jejíž organizaci se naše knihovna výrazně podílela.
Navázali jsme užší spolupráci s Akademickou knihovnou JU - studenti a učitelé Jihočeské univerzity mohou od září pro využívání služeb Jihočeské vědecké knihovny používat identifikační karty JU. V prostorách Akademické knihovny JU bylo umožněno vracení dokumentů vypůjčených v Jihočeské vědecké knihovně; elektronické katalogy JVK a Akademické knihovny JU byly navzájem propojeny webovými odkazy.
Zahájili jsme půjčování čteček elektronických knih.
V rámci "Rožmberskému roku" (400 let od smrti posledního Rožmberka) jsme připravili výstavu Rožmberkové v literatuře a vydali knihu "Knížka rožmberská".
Během podzimu jsme řešili problém se zvýšenou vlhkostí a výskytem plísní ve skladu v Kněžských Dvorech.
Byla zahájena rekonstrukce památkově chráněné zahrady Na Sadech.

Zahrada u knihovny Na Sadech v roce 2011 den po dni (foto/video Michal Kejzar)

2012

zájem veřejnosti o výstavu V březnu jsme uspořádali akci "Dotkněte se historie". Při příležitosti dokončení zpracování historických fondů do elektronického katalogu a propojení záznamů s digitalizovanými dokumenty byla uspořádána dvoudenní výstava 5 starých tisků, během níž si návštěvníci mohli vzácné knihy prohlédnout netradičně úplně zblízka, nikoli jen za sklem vitríny, včetně možnosti se dotknout i opatrně listovat a s individuálním výkladem. Akce se setkala s obrovským zájmem veřejnosti, příšlo více než 2000 lidí.
Od 1. listopadu došlo ke změně na pozici ředitele knihovny: PhDr. Květu Cempírkovou vystřídal Mgr. Ivo Kareš.

2013

Nová podlaha Na Sadech Rozšířili jsme nabídku kuturních pořadů (cykly Živá kultura, hudba - literatura – divadlo, poslechové pořady Jiřího Černého), řada akcí pro čtenáře kromě hlavních budov (Na Sadech a Lidická) proběhla i v pobočce Čtyři Dvory. V září jsme připravili výstavu Česká bibliofilie - historický průřez dějinami bibliofilie z fondů naší knihovny. V listopadu jsme uspořádali úspěšný Festival dětských knih, časopisů a her. Pokračovali jsme s představováním historických fondů ve městech Jihočeského kraje, akce ve Strakonicích, Táboře a Vimperku navštívilo několik stovek zájemců. V létě byla v suterénu Eggertovy vily (fond naučné literatury) vyměněna podlahová krytina a reorganizováno využití regálů.

2014

On-line katalog systému ARL V dubnu jsme jako první knihovna v ČR zahájili ve spolupráci s portálem eReading online půjčování e-knih ze současné produkce českých nakladatelů. Za úspěšný projekt jsme získali cenu Ministerstva kultury ČR "Knihovna roku" v kategorii významný počin v oblasti knihovnictví. V říjnu jsme uspořádali zatím nejúspěšnější ročník Festivalu dětských knih, časopisů a her: během dvou dnů jsme přivítali v knihovně a přilehlé zahradě Na Sadech a v pobočce Čtyři Dvory více než 1500 (zejména dětských) návštěvníků.

2015

On-line katalog systému ARL Rok 2015 byl rokem oslav 130. výročí založení knihovny. K příležitosti oslav vydala knihovna ke konci roku publikaci „Poklady ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny“, kde jsou uvedeny nejvýznamnější knihy, mapy, periodika a hudební nosiče, které jsou zajímavé, krásné, či jinak jedinečné. Dvěma výstavami si knihovna připomněla 600. výročí upálení Mistra Jana Husa a uspořádala také jednodenní akci pod názvem „Dotkněte se historie“, kdy mohla veřejnost spatřit a také se dotknout vzácných knih, které pocházejí z historického fondu JVK ve Zlaté Koruně. Zajímavou proměnou prošlo dětské oddělení knihovny Na Sadech. V rámci rekonstrukce vznikla nová samostatná a prostorná herna. Zavedena zde byla moderní identifikační technologie knih. Na podzim se uskutečnil třídenní mezinárodní seminář „18. Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů“.

2016

JVK ČB spolu s Moravskou zemskou knihovnou v Brně získala za projekt ObalkyKnih.cz ocenění KNIHOVNA ROKU 2016. Ocenění bylo udělené v kategorii „významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“. Projekt, který se řadí mezi jeden z nejpřínosnějších projektů na národní úrovni významně, obohacuje on-line katalogy knihoven o obálky a obsahy knih, periodik, hudebnin a dalších dokumentů. Na jaře knihovna rozšířila své služby o půjčování elektronických učebnic a odborné literatury. O letních prázdninách se z původního objektu Domu služeb v Opletalově ulici přestěhovala pobočka Čtyři Dvory do areálu základní školy Emy Destinové, kde je umístěna v přízemí dvoupatrové budovy. Nová knihovna nabízí větší prostory a dosud chybějící bezbariérový přístup. V říjnu byla vyhlášena architektonická soutěž na dostavbu objektu knihovny Lidická 1. Odborná porota z přihlášených uchazečů vybrala 6 zpracovatelů soutěžních návrhů. S vítězem se předpokládá uzavření smlouvy na všechny projektové fáze. Cílem architektonické soutěže je získat ucelené koncepční řešení celé stavby a jejího okolí. V říjnu navštívila knihovnu čtyřčlenná polská delegace z partnerské knihovny v Opoli (Wojewódzka Biblioteka Publiczna w Opolu).




Poslední změna stránky: 23.02.2017 v 22.54      

TOPlist